Lyžařský výchovně vzdělávací kurz

Období chřipek se bohužel nevyhnulo ani naší škole, a tak bylo v ohrožení i samotné konání lyžařského kurzu. Nakonec se nás v sobotu přeci jenom sešlo dostatek, abychom společně s vedoucí kurzu paní uč. Heřmanskou a panem vychovatelem Martinem mohli vyrazit do našeho již tradičního útočiště Penzionu Markéta v Harrachově.

Po loňském ročníku panovaly určité obavy týkající se zdatnosti a připravenosti účastníků. Tyto počáteční rozpaky však vzaly brzy za své, jakmile jsme započali vlastní výuku na lyžích. Ať už se jednalo o dodržování pravidel na penzionu či chování a přístupu k samotnému výcviku, nebyl s dětmi žádný problém, čímž se učení i doplňkové aktivity stávaly příjemnou záležitostí.

Vydanou energii na běžkách či sjezdovkách jsme doplňovali hojnými obědy, večeřemi i svačinami, ke kterým nám pan majitel (obvykle alespoň jednou denně) napekl něco dobrého.

Jedinou výraznější kaňkou na celém kurzu byl zdravotní stav některých žáků, pramenící z nedoléčených neduh před odjezdem. Z tohoto důvodu jsme odjížděli o jednoho Kubu v nižším počtu.

Poslední večer jsme si se zdatnějšími jedinci kromě nočního lyžování a snowboardingu na sjezdovce zpestřili rovněž výjezdem na běžkách za svitu čelovky. Jakmile byl sjet poslední kopec, v pátek uklizeny všechny pokoje a děti naloděni na cestu domů, mohli jsme si konečně oddechnout, že i tento lyžák jsme všichni zdárně zvládli a snad že si s sebou kromě památečních diplomů a cen odvážíme i nějaké ty další společné zážitky navíc.

autor textu: pan učitel Luboš Gaisl