Můj lyžařský výcvik

pohledem žáka 7. B

 

 

Ráno jsem se vzbudil a řekl jsem si, že je den D. Vyčistil jsem si zuby, oblékl jsem se a šel k autobusu. U autobusu už čekal Matěj Kliment a pár dalších. Nastoupili jsme a jeli, za mnou seděl Štěpán a Matěj, vedle mě bylo volné místo. Po třiceti minutách jsme zastavili na pumpě a na ní jsem si koupil donut.

 

Jakmile jsme přijeli, tak jsem zjistil, že budu spát v manželské posteli s Máťou. Nakonec jsem na tom vydělal, ale o tom až potom. Byli jsme tam první den a šli jsme na běžky, byla to zábava, i když jsem párkrát spadl. Vrátili jsme se a já byl trochu unavený. V noci jsem se vzbudil a vedle mě nikdo nebyl. Máťa si povídal s Martinem. Andrie ještě spal. Byl jsem ticho a asi po deseti minutách se ozvalo: ‚‚Co si zajít na balkon?” ‚‚Jo, to je dobrý nápad.” Tak jsem konečně promluvil: ‚‚Proč?” Ti dva se tak lekli, že málem vyskočili na strop: ‚‚Ty nespíš?” Řekl jsem jim, že už je nějakou dobu poslouchám, a pak už jsem nezabral.

 

Druhý den jsme šli na sjezdovky. To mě tedy nebavilo. Neuměl jsem ani vstát, takže jsem byl na kopci jen s Fandou a paní učitelkou. Pak už se nic zajímavého nestalo.

 

Třetí den měl být odpočinkový, ale nebyl. Zajeli jsme skibusem do Polska a na běžkách jsme šli kolem nějaké restaurace, ale já neměl peníze, tak jsme se venku shazovali do sněhu. Jakmile jsme měli odjet, tak začal problém, sníh vůbec nejezdil. Lepil se zespoda na běžky. Když mě to přestalo bavit, sundal jsem běžky, dal si je do podpaží a šel jsem. Došli jsme na křižovatku, nandal jsem si běžky a dojeli jsme zpátky. To byl konec odpočinkového dne.

 

Čtvrtý den. Podruhé na lyžích a poprvé na kopečku. Sjeli jsme ho asi pětkrát a kupodivu jsem ani jednou nespadl. Dost mě to bavilo a to jsem v tu dobu ještě pořád neuměl na lyžích vstát.

 

Pátý den jsem šel poprvé na sjezd, bylo to super. Na večerním lyžování mě to začalo bavit víc než běžky a taky jsem zjistil, že zvednout se na svahu je mnohem lepší než na rovině, ale díky tomu jsem se naučil zvedat kdekoliv. Ten den přijela inspekce a tou nebyl nikdo jiný než pan učitel Beneš.

 

Po večeři dostal Martin ten geniální nápad, že potřebuje spát vedle Máťi a bylo to něco jako: ‚‚Hej, Dalibore, nechtěl by sis vyměnit postele? Dám ti stovku.” Souhlasil jsem, protože to bylo fakt super místo s topením a zásuvkou. 

 

Šestý den byl závod na běžkách do kopce, takže si to všichni užili. Po obědě byl slalom na lyžích a já byl nečekaně poslední. Večer dali vítězům diplomy a každý dostal pro útěchu Certifikát o absolvování lyžařského kurzu.

 

Sedmý den jsme odjeli. Zase zastávka na pumpě, kde jsem si dal cheeseburger a mimochodem ten donut z prvního dne a burger mi Martin za výměnu postele zaplatil. Dojeli jsme a já si konečně mohl oddechnout. Nicméně jen proto, abych ještě ten den odjel až do úterý k tátovi na Moravu a hned na to odletěl do Anglie.

 

 

žák 7. B

kontakt

Základní škola, Praha 13, Klausova 2450

 

tel., fax: 235 513 694

email: skola@klausovazs.cz

 

adresa:
Klausova 2450/2
155 00, Praha 5 – Stodůlky

 

 

 

 

pro učitele:

přihlášení do správy webu

přihlášení do Bakaláře